Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen.


Září 2016

28.9. Big change

28. září 2016 v 18:55 | Effy |  Nějak bylo, nějak bude (2016)
http://data.whicdn.com/images/47033528/large.jpg
Ahooj,
jednodenní volno je pro mě jako neděle, skoro vůbec si neodpočinu a pořád myslim na to, že je zítra škola. Necejtim se úplně nejlíp, pořád mě pobolívá hlava a jsem fakt hrozně vyčerpaná, ale zacvičila jsem si. Neuvěřitelně dlouho jsem necvičila Cardio Kickbox od Jill, takže jsem si u toho pěkně zavzpomínala na přelom podzimu a zimy 2014. Byla jsem zrovna v druháku a těšila se na Vánoce. Bulimické období nebralo konce, do toho jsem byla závislá na fenolaxu, takže žádná sranda. Kickbox jsem jela ale suprově, ve škole jsem dokonce jednu celou hodinu předcvičovala a měla jsem děsnou radost při pohledu na moje spolužačky, jak se potí, funí, rudnou a stěžujou si. To mě dost posunulo dál, říkala jsem si, že mám přece jenom výdrž dobrou. No a taky jsem po večerech cvičila ve svým malým pokoji, při rozsvíceným vánočním stromečku v okně. Blížily se Vánoce. Tenhle měsíc jsem sekla s Blogilates, protože jsem cvičila s Jill, taky jsem do toho přidala dřepy a víc boxu, ale nemám z toho dobrej pocit. Přece jenom jsem každej den po dobu osmi měsíců viděla ten její ksicht a když si někdy v půlce září řeknu, že mě to nebaví, tak je prostě jasný, že mi to stejnak začne chybět :D. Sice se mi její tělo vůbec nelíbí, ale některá videa jsou fajn a právě díky nim mám, dá se říct, pěknej zadek :D. Tři dny jsem vyzvracela všechno, co jsem snědla, takže mi teď dělá problém v sobě jídlo udržet. Přijala jsem 691 kcal, takže se není čemu divit. Moc jsem si přála jet dneska někam na výlet, třeba jenom do hor, na houby, na hrad... Bohužel, otčím je zase radši v práci a navíc jsou rodiče rozhádaní. Taky je pravda, že je mi blbě a je lepší zůstat doma, ale fakt mě to mrzí. Možná o víkendu poprosim taťku, jestli se mnou zajede vyměnit plesový šaty. To je celkem chytrý řešení, on určitě nebude proti, protože si musí sehnat oblek. Takže to by bylo z krku. Snad zítřek nebude špatnej, ráda bych ty dva dny přežila s klidem.

Důležitější je, že jsem se rozhodla pro velkou změnu. Schylovalo se k tomu už dýl, ale až teď si jsem 100% jistá, že do toho půjdu. Musím na sebe být přísnější. Taaakže:
  • max. 700kcal/den
  • vypít min. 1,5l vody
  • malé porce
  • každý den alespoň 1,5 h pohybu
  • jíst pravidelně(přibližně po 3 hodinách)
  • dostatek bílkovin
  • využít 2 h k učení
  • hladovky
  • brát doplňky stravy
  • jít spát nejpozději ve 22:45
  • být víc volná, spontánní, přestat všechno tolik řešit
Prostě se vracim ke starýmu režimu, kterej je u mě osvědčenej. Vážně funguje. Prostě moc moc moc chci zpátky 40 kg a tentokrát se mi to povede. Jo, stará dobrá Effy je zpět. Jeden týpek mi poslal snap a v něm stálo "Ahoj fitness girl", tak mě to trochu rozesmutnilo, ale co, já do toho v lednu praštim a budou se dít zázraky! :D
https://67.media.tumblr.com/9559416f1495dfec6f176a3a26244b16/tumblr_o0i2qaMFSm1v133ejo1_500.png

27.9. Because everyone thinks I can't do it

27. září 2016 v 18:14 | Effy |  Nějak bylo, nějak bude (2016)
back, black and white, and skin image
Je to smutný... mít výčitky i po snězení trošky jogurtu. Všechno jsem vyzvracela. V neděli, včera i dneska. Zase jsem jak troska. Opuchlej obličej, slabý tělo, bolavý břicho, odřenej hřbet ruky, unavený oči, suchá pleť a mastný vlasy. K tomu všemu úplně pitomá nálada. Včera jsem ve škole nebyla a dneska taky ne. Když jsem před třemi lety začala se zvracením, totálně se mi rozhodil menstruační cyklus. A teď je to tu znova. Je mi příšerně úzko.
Ani mi nepřijde, že mám za sebou šest týdnů s Jill, klidně bych pokračovala dál. I když je pravda, že cvičit jeden level 15x je děsně otravný. No tak se vrátím ke kickboxu a ještě pár nových videí zkusím. Jsem schopná udělat cokoliv, jenom abych konečně zhubla. Kámoška po mně chce moje míry skrz šaty na předtančení, což mi přijde až příliš osobní. Skoro jako by se ptala na moji váhu. Bože můj. Zítra si dám snídani a oběd, pak už nic. Hlavně ať je mi ve čtvrtek fajn. Jídelníčky je snad až zbytečný vypisovat, když jsem toho snědla malinko a ještě k tomu to skončilo v záchodový míse. P dostal novou práci, kterou fakt moc chtěl, takže jsem ráda. Tak si říkám, že přece jenom najdu nějakou vejšku, na kterou bych stačila, protože abych půl roku hledala práci a pak ještě byla něčím otrokem... to fakt ne, za to mi to příšerný studium na gymplu nestojí. Radši toho využiju a půjdu dál, než se dřít v nějaký fabrice a nakonec si vydělat blbých 13k. P se mi tedy znovu vzdálil, teď už spolu nebudeme v kontaktu skoro vůbec, takže je příležitost dostat se z toho všeho. Potřebuju pořádně otevřít oči, vždyť kolem je tolik skvělých kluků. A konečně jsem se rozhodla založit si účet na instagramu, kde přidávám hlavně fotky svý postavy, později přibude i jídlo atd. Jestli chcete, tak mě sledujte tady :).

25.9. You are the last thing in my head when I fall in sleep

25. září 2016 v 17:26 | Effy |  Nějak bylo, nějak bude (2016)
art image
Ahojky,
víkend pomalu končí a čeká nás další náročný týden. Jsem ráda, že je ve středu volno, ale byla bych mnohem šťastnější, kdyby bylo ve čtvrtek. Odpoledky vážně nenávidim. Včera jsem měla jet s P do Plzně, jeho kamarád tam byl na závodech (body builder). Brzo ráno jsem mu napsala, že nejedu, nebylo mi od pátku dobře. On si to pravděpodobně přečetl, protože mi pak až kolem oběda psal, že se na to vysral. Nějak jsem to nepochopila, protože se tam těšil a fakt tam moc chtěl jet. No, to je jedno :D. Tenhle kluk mě nepřestane trápit. Připadá mi, že se sebou nechávám zametat, cejtim se hrozně podřazená oproti němu. Možná se seznámil s jinou holkou a proto na mě kašle. Nevim, každopádně mu to dám sežrat. Jak on ke mně, tak já k