30.1. Poizn

30. ledna 2017 v 20:39 | Effy |  Chci se ztratit ve tmě (2017)
girl, bed, and model image
Vlastně jsem neměla v plánu ještě někdy napsat. Asi mám potřebu vypsat se ze svých pocitů. Jo, píšu tu s nadějí, že mi to pomůže. On ví, že mu nevěřim. Myslim, že ho to ani moc neštve. Jeho pohled na drogy je, řekla bych, pozitivní. Dívali jsme se na Requiem za sen. Jemu se to líbilo, já z toho pomalu pěnila. Nedokoukali jsme to. Fakt mě tim děsně štve. Umí bejt navíc hroznej protiva, takže si svoje sarkastický poznámky, kterých mám v zásobě požehnaně, nechávám pro sebe.
"Fuj, to je nechutný." "Tohle ti přijde nechutný? Vždyť mě polykáš." "Vadí ti, že jsme šli sem?" "Jo, měli jsme jít ke mně, chci tě opíchat.", tohle mi řekl o víkendu před kámošema. Občas na něj nevěřícně koukám a čekám, že tu sračku, co řekl, vezme zpátky a namísto toho hovna řekně něco inteligentního. Je to marný. V sobotu večer jsem poprvý hrála bowling, docela to bylo faajn. Pak jsme teda jeli do hospody, ačkoliv jsme nejdřív měli jít k D a pak až tam. Byla prdel, ale zlila jsem se nehorázně. Matně si vzpomínám, že jsem ležela na dlažbě před hospodou a D byl zoufalej, lol. Pak mi dal facku. Poprvý jsem dostala od kluka facku, tak jsem mu to řádně vrátila. Kámoš ho za to docela zjebal, což je dobře. Jestli se to stane ještě jednou, tak se na něj budu muset vysrat. Ono by se to pak opakovalo víckrát, jsem vyléčená z otčíma a strejdy. Řekla jsem to kámošce, ta šílela.
Spolužák se mi znova omluvil za nepříjemnost, která se v sobotu stala. Snažim se předstírat, že je to v pohodě, ale ve skutečnosti je to na hovno. Přítel mi před tejdnem řekl, že by se se mnou chtěl zhulit. S klidem jsem ho poslala do prdele. "Jenom jednou, jen to zkusíš.", jasný jasný. Tohle ať na mě nikdo nezkouší. Je mi před nim nepříjemný říct jen slovo "feťák" a on mě prostě nepřestane sejřit. Zamilovala jsem se moc brzo, teď na to doplácim. Je šíleně podezíravej. Podle sebe soudím tebe. S největší pravděpodobností maže na fb konverzace se všema holkama, co mu napíšou. Nejsem pitomá. Potřebuju se ze všeho vykecat, jenže s jedinym člověkem, kterej by mi rozuměl, se už bavit nemůžu. Co teď? Promluvit si je zbytečný, o to už jsem se párkrát pokusila. Udělala bych pro něj cokoliv by si přál, ale nemůžu mu dovolit, aby mě takhle měnil. Myslim, že od října se mu to povedlo až moc. Další změna už by mohla mít nepěkný následky. Já prostě vim, kam tohle míří a nechci dělat číčoviny.
Táta je na mě prej pyšnej. "Tati, rozhodla jsem se, že už po gymplu nebudu dál studovat, jdu pracovat.", tak to bude zklamání No.1, ups. Můj táta se vždycky všechno dozví, takže bych si dala jednou do nosu a už by se mnou nechtěl mít nic společnýho. Sám mi řekl, že by mi všechno vzal a poslal mě do řitě.
Možná je čas dát se dohromady. Tak nějak cejtim, že mám šanci uspět, tak ji nechci promarnit.

nízkotučný tvaroh, müsli, lžička marmelády
6 čtverečků čokolády
míchaný vajíčka, pečený brambory
788 kcal

posilování rukou, břicha, zadku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama