Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen.


28.8. Já tě nechci ve svý hlavě, cizí lidi dělaj, že znaj mě, všechny ty bad pocity maj mě

28. srpna 2017 v 15:10 | Effy |  Chci se ztratit ve tmě (2017)
Za jedinej tejden jsme se stihli asi tak dvacetkrát pohádat, jednou se rozejít, pak se spolu vyspat, usmířit se, znova se pohádat a z lásky vytvořit počáteční nenávist. Výborně!
V pátek mám nastoupit do práce, zatim teda vůbec nemám kam a začínám z toho být dost vystresovaná.
Budu si muset hodně hlídat jídelníčky, protože se mi často dělá strašně blbě, což by bylo v práci úplně na hovno, takže tady budu psát jídeláky a tak nějak všechno, co se toho týká. Vzhledem k tomu, že chci začít chodit na box mezi samý chlapy, se musim snažit minimálně dvojnásobně víc než doteď. Dalším problémem je silná anémie, kterou mám. Konečně se to začalo řešit a pokud se to za dva měsíce nezlepší, tak musim někam do nemocnice na vyštření a testy. Doufám, že se tomu teda vyhnu.
Co ten můj románek s vojákem? Měl pokračování. Procházka večerní Prahou? Větší romantiku jsem snad nezažila. Když opomenu kámoše, kterej nás špatně navigoval, čímž nám přidal asi tak deset kiláků chůze na víc, tak to bylo vážně skvělý. Smetanovo nábřeží, božskej výhled a frajer, co hrál dole u Vltavy na kytaru Wicked game. On se mi díval do očí a já se, stejně jako při každým pohledu na něj, smála jako sluníčko. Štěstím bych rozzářila klidně celý město. Myslim, že se mi líbí zas o něco víc. Docela průšvih, nechci se do něj zamilovat.
O víkendu se to ale pokazilo. Měli jsme se vidět už v pátek, ale dneska je to čtvrtej den, co se neozval. Tak už to asi vzdal. Je mi to líto, protože jenom s nim jsem se cejtila jako v pohádce. Tak utřu slzu a třeba se zas někdy náhodou potkáme.
Byli jsme na jedný akci, pak jsme jeli do baru. Přišla tam holka, se kterou mě přítel několikrát podvedl. Jak jsem měla reagovat? Neřekla jsem o ní radši ani slovo, cejtila jsem se děsně. Pak jsem se dověděla, že tam přítel nějaký holce kupoval pití, takže taky "super". Kámoška řekla, že by ho nakopala do prdele, což jsem asi fakt udělat měla.
Poznala jsem ale nový lidi a i když jsem několik hodin nemohla přestat zvracet, tak jsem ráda, že jsem tam byla :D.
Chce to pořádnej nadhled, jenže jak ho získat, když se sere všechno, do čeho se pustim? Tak nějak čekám, kdy přijdou ty šťastný dny, během kterých se stane milion věcí a mám potom ty nejhezčí vzpomínky.
drink, quote, and Marilyn Monroe image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B. B. | Web | 29. srpna 2017 v 19:11 | Reagovat

No nakopat do prdele bys ho měla vážně co nejdřív. Vím, že se mi to říká snadno, ale ze zkušenosti vím, že se neskutečně moc věcí potom požene k lepšímu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama