1.9. Tak jsem mimo já nebo co je s váma?

1. září 2017 v 14:42 | Effy |  Chci se ztratit ve tmě (2017)
Skončily mi poslední prázdniny v životě. Nijak to neprožívám, hnila jsem doma od svaťáku a do práce se těšim. Jsem trochu nervózní. To, co mě trápilo, jsem přítelovi řekla. Myslela jsem, že se buď naštve a rozejde se se mnou, nebo nebude mít chuť to řešit. Naopak, promluvili jsme si a řekla bych, že je to konečně na dobrý cestě. Naše láska je jako sníh, ale to nevadí, protože naše srdce jsou z ledu.
Voják? Vypadalo to, že mě úplně zavrhnul, ale kupodivu se mi ozval. Začíná to být mnohem vážnější. Nejradši bych se s nim pravidelně vídala každej víkend, abych měla aspoň minimální pocit, že prostě... nejsem sama. Když se loučíme, tak ta kraťoučká pohádka končí. Předem je mi jasný, jak to dopadne, ale každý další setkání je o něčem jinym, proto je to tak vzrušující.
Vůbec se nepoznávám, vždycky jsem odsuzovala holky, co se zajímaly o jiný kluky, zatímco měly svýho přítele. Kdyby mě nepodvedl, nelhal mi a neustále mi nedávál důvod nevěřit mu, tak to rozhodně nedělám. Proč se s nim teda nerozejdu? Tak nějak doufám, že přijde k rozumu. A svým způsobem se potřebujem. Je to složitý.
Když jsem byla nezadaná, tak si mě kluci sotva všimli a teď je všechny musim odmítat. Tohle je prostě něco jako zákon schválnosti.
Nějak přestávám rozumět tomu, co mi ostatní říkaj. Jednou do mě rodiče hučí, ať si najdu práci a když už jsem si ji sehnala, tak nepřestávaj. Kamarádi opakujou, jak se mám vysrat na "toho krypla", ale pak se na mě dívali skrz prsty, když jsem šla s vojákem ven. Všichni mluví o nevěře jako o odpornosti a tvrdí, jak by to nemohli udělat, že ten vztah pak nemá cenu. Jenže jakmile maj sebemenší příležitost podvést, tak to bezmyšlenkovitě udělaj. Tak jsem mimo já nebo co je s váma?
Cejtim se zláštně. Dřív jsem ztrácela všechno kromě váhy. Teď je to naopak a já přesto nemůžu říct, že jsem spokojená. Váha neni nejdůležitější.
Asi jsem si zvykla mít triko od rumu a pak mi dlouho dělá problém dostat se zpátky do reality.
Zahodila jsem flanelový košile, sukně, podkolenky a vytahaný svetry. Snažim se odprostit od mýho středoškolskýho já. Jenže právě to je ta věc, která upoutá pozornost. Být černá ovce neni úplně na škodu.
gif image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 psychedelic psychedelic | Web | 1. září 2017 v 15:02 | Reagovat

Říkám si to samé

2 B. B. | Web | 1. září 2017 v 15:19 | Reagovat

Ano, přesně ti rozumím - do nedávna jsem taky nechápala holky, co se zajímají o jiné kluky, když mají přítele. Hrozně jsem to odsuzovala a popravdě to odsuzuji doted, pokud pro to dotyčná nemá důvod, já ho měla a i tak si ještě ted vyčítám, že jsem se "jenom" líbala s jiným, i když on celé tři roky dělal mnohem horší věci, o kterých ani raději vědět nechci.
S tím přítelem... prostě já nevím, ale trošičinku mi to připomíná tu mou situaci a je lepší se rozejít dřív, než to bude horší a horší a horší...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama