Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen.


Září 2018

28.9. Everyday is exactly the same

28. září 2018 v 23:18 | Effy |  Do posledního kreténa (2018)
Cejtim se jako idiot. Teda přesněji řečeno idiot jsem. Nechala jsem se zas oblbnout kecama typu "miluju tě, chybíš mi, rád tě vidim, nezajdem ven, sluší ti to, blablablaaa" a teď sedim doma, poslouchám Nine Inch Nails, Slipknot a Korn, nějak se nechytám reality a jsem v tý svý bublině plný pesimismu. Osamělej páteční večer. A tak píšu tyhle nesmysly, který si přečtu zas až budu mít depku a budu si chtít potvrdit fakt, že už mi takhle na hovno párkrát bylo a že jsem to pokaždý přežila.
Voják mi psal a já jeho zprávy ignorovala. Doufala jsem, že pochopí, jaká je situace, ale vlastně neměl jedinej podnět k tomu, aby to poznal, takže jsem mu asi po tejdnu odpověděla, že je zkrátka všechno v piči a že nemám náladu. Pravdou je, že jsem věřila, jak všechno zas bude dobrý, když jsem se s bejvalym už asi popátý od rozchodu vychrápala, ale to jsem samozřejmě byla odporně naivní. Někdy přemejšlim, jestli je mi skutečně dvacet a jestli jsem náhodou neuvízla někde mezi třináctkou a čtrnáctkou. To by s tim mym uvažováním kolikrát souhlasilo.
Během jediný minuty jsem si k němu vypěstovala extrémní nenávist a něco jako neskutečnej odpor. Kdybych se při jídle dívala na jeho fotku, okamžitě by mě přešla chuť. Šel ze vchodu jedný plesnivý píči (ježiš, to jsou zas výrazy -.-) a v tu chvíli jsem ho potkala. V klídku jsem šla dál, vždyť mě tenhle člověk nemusí zajímat. A pak večer mi volal, protože jsem mu prej chyběla a chtěl mě vidět. Rozkopat koule takovym debílkům. A tak jsem se z minuty na minutu vyléčila z týhle pošahaný zamilovanosti, která trvala skoro dva roky. Je to jako když táhnete s partou nachcanýho stokilovýho kamaráda z kalby domů, ale pak ho nechtíc pustíte na zem a cejtíte, jaká je to úleva a serete na to, ať si s nim poradí někdo jinej. Tak přesně takovej je to pocit.
Mám novou práci a je mi tam fajn, lidi jsou hodně zvláštní, ale tim jsou fabriky známý, že jo. Takový menší panoptikum to je. Způsobila jsem tam celkem rozruch, což jsem nečekala, ale už se to začíná uklidňovat. Pohledy některých holek mě vážně rozesmívaj. Nemůžu za to, že jsou vypasený, kdyby chtěly, tak se sebou přece něco dělaj. A chlapy nějak neřešim, jsou to prostě chlapi. Dělá tam bejvalej, ale mám ho u prdele, on občas přijde otravovat, ale jinak pohoda.
Nedávno jsem četla "Zablokuj si ho a miluj sama sebe," což je přesně to, co bych měla udělat :D.
autumn, fall, and house image

3.9. I float away, but you're my gravity

3. září 2018 v 14:03 | Effy |  Do posledního kreténa (2018)
autumn, fall, and September image
snídaně: clz. rohlík s půlkou mazacího sýra
svačina: skořicový šnek, 6 čtverečků čokolády joo, tim jsem to posrala -.-
oběd: x
svačina: polívka do hrnečku
večeře: míchaná vajíčka, 2 plátky chleba, paprika
pití: voda, pepsi, zelený čaj

pohyb: JM 30 Day Shred level 1- day 6th